Page 12 - CZ_ZLUTY-10-15_prohlizec
P. 12
TOVÁNÍ | Cestospisy Petra Horkého Strana 10
John Blaha: „Až potom, když se naše kosmická věda posunula dopředu jsem se uklidnil. Je to dobré,
už jsme zase lepší než Rusové...“
John Blaha, americký astronaut: Mají ostré hrany. V dáli vidím nějaké
„Jako malý kluk si vzpomínám na pohoří, přesně ve směru letu. Je asi
vypuštění první družice – Sputniku. tak míli od nás, jde to těžko odhad-
Tehdy mě vyděsilo, že Rusové jsou nout.“ Během přistávacího manévru
lepší než my. Jejich mise jsou úspěš- se ozval poplach, je potřeba zkontrolo-
nější. Byla to pro mě strašná před- vat stav lunárního modulu. Zabere to
stava, že jsou před námi. A myslím, několik hodin, velitelský čas překročí
že nejen pro mě. Spousta Američanů půlnoc, výstup na Měsíc se tedy ode-
se kvůli tomu cítila zle. Měli jsme po- hraje až 21. července. Nevím, jestli si
cit, že Rusy nemůžeme dohnat. Až do inženýři v Houstonu byli jistí, že se
doby, kdy se Neil Armstrong a Buzz jejich astronauti vrátí…
Aldrin prošli po Měsíci. Až tehdy
jsme si řekli OK, už jsme zase první, „Jsem u spodku žebříku,“ oznamuje
jsme před nimi.“ astronaut. „Patky noh lunárního mo-
dulu se zabořily tak jeden dva palce,
Naše slova v kosmu ačkoli povrch vypadá jako velmi,
„Za oknem je relativně rovná plani- velmi jemný prach. Teď se chystám
na,“ popisuje astronaut Neil Arm- poodejít.“ Stamiliony lidí na celém
strong svůj výhled z okna přistáva- světě bez dechu sledují na obrazov-
cího modulu na Měsíci. „Je rozrytá kách svých televizorů přízračnou
značným množstvím kráterů. Jsou postavu, opatrně zkoušející půdu
tu, hádám, tisíce drobných kráterů před sebou. „Je to malý krok pro
o průměru od jedné do dvou stop. člověka, ale velký skok pro lidstvo,“
Vidíme taky několik hranatých zazní historická věta („That's one
bloků přes dvě stopy velkých, ve small step for (a) man – one giant
vzdálenosti asi sto yardů před námi. leap for mankind.“). A Armstrong
John Blaha: „Až potom, když se naše kosmická věda posunula dopředu jsem se uklidnil. Je to dobré,
už jsme zase lepší než Rusové...“
John Blaha, americký astronaut: Mají ostré hrany. V dáli vidím nějaké
„Jako malý kluk si vzpomínám na pohoří, přesně ve směru letu. Je asi
vypuštění první družice – Sputniku. tak míli od nás, jde to těžko odhad-
Tehdy mě vyděsilo, že Rusové jsou nout.“ Během přistávacího manévru
lepší než my. Jejich mise jsou úspěš- se ozval poplach, je potřeba zkontrolo-
nější. Byla to pro mě strašná před- vat stav lunárního modulu. Zabere to
stava, že jsou před námi. A myslím, několik hodin, velitelský čas překročí
že nejen pro mě. Spousta Američanů půlnoc, výstup na Měsíc se tedy ode-
se kvůli tomu cítila zle. Měli jsme po- hraje až 21. července. Nevím, jestli si
cit, že Rusy nemůžeme dohnat. Až do inženýři v Houstonu byli jistí, že se
doby, kdy se Neil Armstrong a Buzz jejich astronauti vrátí…
Aldrin prošli po Měsíci. Až tehdy
jsme si řekli OK, už jsme zase první, „Jsem u spodku žebříku,“ oznamuje
jsme před nimi.“ astronaut. „Patky noh lunárního mo-
dulu se zabořily tak jeden dva palce,
Naše slova v kosmu ačkoli povrch vypadá jako velmi,
„Za oknem je relativně rovná plani- velmi jemný prach. Teď se chystám
na,“ popisuje astronaut Neil Arm- poodejít.“ Stamiliony lidí na celém
strong svůj výhled z okna přistáva- světě bez dechu sledují na obrazov-
cího modulu na Měsíci. „Je rozrytá kách svých televizorů přízračnou
značným množstvím kráterů. Jsou postavu, opatrně zkoušející půdu
tu, hádám, tisíce drobných kráterů před sebou. „Je to malý krok pro
o průměru od jedné do dvou stop. člověka, ale velký skok pro lidstvo,“
Vidíme taky několik hranatých zazní historická věta („That's one
bloků přes dvě stopy velkých, ve small step for (a) man – one giant
vzdálenosti asi sto yardů před námi. leap for mankind.“). A Armstrong
