Page 49 - 1.cast_CZ_Zluty-04-15__web.indd
P. 49
utý 04 | 2015 Na vlastní kůži Strana 47
ZPROSTØEDKOVÁVAT LIDEM
SAMOSTATNOST
To byla jednoznaèná odpovìï Milana Dvoøáka ze Školy pro
výcvik vodicích psù v Brnì na moji otázku, co je hlavním
smyslem jeho práce. Proè ho i po tolika letech baví ráno
vstát a cvièit vodicí psy pro nevidomé. Jaké to je spoléhat se
v ulicích na ètyønohého pomocníka jsme vyzkoušely
na vlastní kùži.
TEXT: Lenka LIŠKA ● FOTO: Marta DLOUHÁ
Napřed s bílou holí, potom se nevěděla ani kde jsem, ani kam jdu.
psím kamarádem Nejzajímavější pak byly schody. Na-
Ve Škole pro výcvik vodicích psů horu to šlo celkem hladce, ale krok
v Brně nás přivítala Lenka Pláte- dolů se najednou podobal kroku do
níková s černou škraboškou v ruce. neznáma Indiana Jonese v Poslední
Nejdřív je totiž potřeba naučit se křížové výpravě. Poslední schod jsem
venku chodit s bílou holí, s průvod- si pak zapomněla oťukat a málem le-
cem a až poté přichází na řadu vodicí těla i s holí. Neustále se držet okraje
pes. Říkala jsem si, že bych klidně cesty a mapovat si každý další krok
hned zkusila čtyřnohého pomocníka, pomocí hole bylo naprosto nové, tak-
ale Lenka Pláteníková má přece jen že mě ze soustředění vytrhl jakýkoliv
s nevidomými větší zkušenost, tak zvuk i hlas. Navíc to, že na mě někdo
se raději budu řídit jejími pokyny. mluví, jsem jen těžko poznala.
Dostala jsem černou škrabošku na
oči a vyrazily jsme ven. Proto mě Lenka Pláteníková poučila
také o komunikaci s nevidomým.
Dokud mi detailně popisovala okolí Pokud na něj totiž začnete jen tak
a já se jí držela za ruku, cítila jsem mluvit, s největší pravděpodobností
se víceméně bezpečně. Práce s bílou vám neodpoví. Nejdříve je potřeba se
hůlkou mi přišla taky celkem snad- ho lehce dotknout a pak začít mluvit.
ná. Ovšem jen do té doby, než jsem Rozhodně s ním netřeste, ani se ho
se „postavila na vlastní nohy“ a mu- nesnažte někam dovést, pokud sám
sela se spoléhat jen na sebe. Ve tmě nechce. Jak jsem se dověděla, nevi-
totiž člověk ztrácí prostorovou orien- domí mají své trasy kolem domova
taci, na kterou je zvyklý, pokud vidí. prochozené, tudíž pomoc potřebují
Stačily mi tak dvě zatáčky a už jsem opravdu jen za mimořádných okol-
ZPROSTØEDKOVÁVAT LIDEM
SAMOSTATNOST
To byla jednoznaèná odpovìï Milana Dvoøáka ze Školy pro
výcvik vodicích psù v Brnì na moji otázku, co je hlavním
smyslem jeho práce. Proè ho i po tolika letech baví ráno
vstát a cvièit vodicí psy pro nevidomé. Jaké to je spoléhat se
v ulicích na ètyønohého pomocníka jsme vyzkoušely
na vlastní kùži.
TEXT: Lenka LIŠKA ● FOTO: Marta DLOUHÁ
Napřed s bílou holí, potom se nevěděla ani kde jsem, ani kam jdu.
psím kamarádem Nejzajímavější pak byly schody. Na-
Ve Škole pro výcvik vodicích psů horu to šlo celkem hladce, ale krok
v Brně nás přivítala Lenka Pláte- dolů se najednou podobal kroku do
níková s černou škraboškou v ruce. neznáma Indiana Jonese v Poslední
Nejdřív je totiž potřeba naučit se křížové výpravě. Poslední schod jsem
venku chodit s bílou holí, s průvod- si pak zapomněla oťukat a málem le-
cem a až poté přichází na řadu vodicí těla i s holí. Neustále se držet okraje
pes. Říkala jsem si, že bych klidně cesty a mapovat si každý další krok
hned zkusila čtyřnohého pomocníka, pomocí hole bylo naprosto nové, tak-
ale Lenka Pláteníková má přece jen že mě ze soustředění vytrhl jakýkoliv
s nevidomými větší zkušenost, tak zvuk i hlas. Navíc to, že na mě někdo
se raději budu řídit jejími pokyny. mluví, jsem jen těžko poznala.
Dostala jsem černou škrabošku na
oči a vyrazily jsme ven. Proto mě Lenka Pláteníková poučila
také o komunikaci s nevidomým.
Dokud mi detailně popisovala okolí Pokud na něj totiž začnete jen tak
a já se jí držela za ruku, cítila jsem mluvit, s největší pravděpodobností
se víceméně bezpečně. Práce s bílou vám neodpoví. Nejdříve je potřeba se
hůlkou mi přišla taky celkem snad- ho lehce dotknout a pak začít mluvit.
ná. Ovšem jen do té doby, než jsem Rozhodně s ním netřeste, ani se ho
se „postavila na vlastní nohy“ a mu- nesnažte někam dovést, pokud sám
sela se spoléhat jen na sebe. Ve tmě nechce. Jak jsem se dověděla, nevi-
totiž člověk ztrácí prostorovou orien- domí mají své trasy kolem domova
taci, na kterou je zvyklý, pokud vidí. prochozené, tudíž pomoc potřebují
Stačily mi tak dvě zatáčky a už jsem opravdu jen za mimořádných okol-
